V čase podzimních prázdnin část studentů našeho gymnázia vyrazila poznávat Zakarpatskou Ukrajinu. Na začátku našeho putování jsme navštívili Užhorod, kde jsme se (mnozí z nás poprvé) mohli začít seznamovat s místními zvyky. Největším překvapením byl asi stánek s kořením, ve kterém jeden z místních prodejců míchal nejrůznější směsi dle našich požadavků přímo před námi.
Poté jsme se přesunuli na Koločavu a nemohli jsme opomenout návštěvu Starého sela – tedy muzea, které ukazuje, jak Zakarpatí vypadalo dříve. V rámci této prohlídky jsme mimo jiné navštívili i československou školu a společně s místním průvodcem si zazpívali Ach, synku, synku. Úspěšně jsme našli hrob Nikoly Šuhaje a v odpoledních hodinách navštívili krásné Siněvirské jezero, které bylo lemováno stánky s nejrůznějšími bylinnými sirupy. Obzvlášť v podvečer jsme pak mohli slyšet zvonění kravských zvonců a pozorovat, jak se krávy vracejí z pastvy.
Předposlední den jsme věnovali výšlapu na Poloniny. Nejeden z nás se cestou překonával a zároveň během lapání po dechu informoval ostatní, že tenhle kopec je ten poslední, který vyšel. Případnou bolest nohou ale určitě vyvážily nádherné výhledy, které se staly dobrým důvodem k odpočinku. Cestou dolů listnatým lesem „obohaceným“ o polomy bylo několikrát slyšet, že je jasné, proč se Nikola mohl tak dlouho skrývat.
Při zpáteční cestě do Čech jsme ještě zavítali na hrad v Mukačevu a zastavili v supermarketu, kde jsme nakoupili nejrůznější druhy ukrajinských bonbonů a utratili poslední hřivny.
Na závěr bych ráda poděkovala paní učitelce Prokopové za skvělou organizaci exkurze, paní učitelce Kleinové a dalším za báječný doprovod, našim řidičům za bezproblémové cestování a hlavně Hance z CK Kudrna, která nám krásy Zakarpatí ukázala takovým způsobem, že nám zůstanou v mysli ještě hodně dlouho.
Karolína Myšková
Fotogalerie
