Žáci poličského gymnázia, kteří navštěvují německý či francouzský jazyk, měli možnost se v letošním školním roce zúčastnit zájezdu do Švýcarska a Francie. Tento zájezd pořádá naše škola již tradičně a vždy je o něj obrovský zájem. Stejně tomu bylo i letos.
V sobotu 23. září ve večerních hodinách vyrazil autobus s 51 natěšenými poličskými studenty vstříc krásám Evropy. Cesta byla dlouhá, ale už ráno při východu slunce jsme přejížděli trajektem Bodamské jezero. Cestu jsme si zpříjemňovali zpěvem i s kytarovým doprovodem, a tak kilometry poměrně rychle ubíhaly.
Naším prvním cílem bylo město Kostnice, kde proběhl známý koncil. Zde byl za svoje názory a kritiku církve v roce 1415 upálen Mistr Jan Hus. Navštívili jsme všechna místa, která tuto historickou událost připomínala. Po zhruba dvouhodinové cestě z Kostnice nás čekaly Rýnské vodopády. Nádherně čistá řeka Rýn, po níž jsme pluli loďkou až k vyhlídce na skále mezi vodopády. Když stojíte pod nimi, máte pocit jako by na vás padaly křišťálové kapky rosy.
Následovala zastávka v Bernu a první, co nás zde upoutalo, byli tři hnědí medvědi, kteří žijí přímo uprostřed města v tzv. Medvědím příkopu. Paní průvodkyně nás zavedla k orloji, kde jsme asi deset minut čekali, než se rozezní, ale naším hlavním zájmem byl v tu chvíli McDonald ‘s asi o padesát metrů vedle. Plní dojmů z celého dne jsme se konečně dostali na ubytovnu, respektive horskou chatu schovanou ve vesnici Jaun.
Druhý den ráno jsme vyjeli k Ženevskému jezeru. Na hradě Chillon jsme si sami prošli expozici a dále pokračovali procházkou podél jezera až k památníku Fredieho Mercuryho v Montreu. Top tohoto dne byla návštěva čokoládovny Cailler, kde jsme se dozvěděli vše o výrobě čokolády a na jejímž konci nás čekala příjemná ochutnávka pralinek a čokolád. Poté na vyrovnání chutí následovala sýrárna Gruyère.
Následující den jsme brzy ráno vyrazili do města Laussanne k prohlídce Olympijského parku, kde jsme mohli spatřit například sochu Emila Zátopka. Součástí exkurze byl i krátký výlet za hranice Švýcarska, a to do Francie. Přejeli jsme na hranice a ocitli se v Annecy – město připomínající Benátky a také ta nejlepší zmrzlina na celém světě. Nad křišťálově modrou řekou protékající středem města a barevnými domečky mnozí z nás žasli.
Poslední den nás čekal ten největší zážitek, čtyřtisícové zasněžené vrcholky hor Jungfrau a Eiger u vesničky Grindelwald. Lanovkou jsme se nechali vyvézt do výšky 1500 m a poté jsme si mohli už jenom vychutnávat obdivuhodné výhledy do okolí a údolí pod námi. Z hor jsme se přesunuli rovnou do Lucernu. Šli jsme například k památníku Švýcarské gardy a přes Kapličkový most do centra města.
Naše poslední zastávka směřovala do Lichtenštejnska. Moderní hlavní město Vaduz, velké zhruba jako Pomezí, kde byla k našemu překvapení otevřená jediná kavárna, ve které nás servírka pozdravila českým „ahoj“. Na závěr naší cesty jsme si tedy vychutnali to nejdražší kafe, které jsme kdy pili, abychom se společně mohli vrátit zpátky do Poličky.
Ze zájezdu jsme si všichni odvezli spoustu nevšedních a hlavně nezapomenutelných zážitků.
