O čem se moc nemluví – sebepoškozování

Okolo 10 % mladých lidí zmiňuje, že se někdy sebepoškozovalo, tento problém se ovšem může vyskytovat i u dospělých. Jedná se o jakékoliv projevy chování, kdy si člověk záměrně fyzicky ubližuje. Nejčastěji jde o poraňování kůže.

Důvody sebepoškozování:

Sebepoškozování je s největší pravděpodobností výsledkem nějaké jiné emoční těžkosti – studu, smutku, nervozity, vzteku. Lidé, co s tím mají zkušenost, nejčastěji zmiňují, že jim sebepoškozování pomáhá uvolnit fyzické či emoční napětí.

“Když cítíte tak velkou psychickou bolest… bolest na kůži zastaví ty pocity v hlavě.“

Nejdůležitější je starat se o základní příčinu, kvůli které cítíte potřebu se poškozovat. Je možné, že toto nutkání způsobuje určité prostředí, situace, nebo konkrétní osoby, se kterými máte spojené těžké pocity. Zkuste se s těmito pocity svěřit někomu, komu důvěřujete, nebo zkuste zavolat na Linku bezpečí (116 111 – anonymní, pro děti a studující do 26 let), vyhledat psychologa nebo lékaře. I když se vám sebepoškozování může zdát jako dobré řešení vašich pocitů, je velmi důležité se starat o svou duši a hledat reálné řešení problémů.

Dlouhodobé poškozování může vést k vážným fyzickým zraněním a nezdravým psychickým návykům, zatímco pomoc od odborníka může poskytnout dlouhodobou úlevu a větší životní spokojenost. Pokud vám první kamarád, lékař nebo psycholog nesedne, zkoušejte hledat pomoc dál, vaše duše za to stojí.

Jak reagovat? Pro rodinu a přátele

Pokud máte obavy, že se někdo z vašich blízkých sebepoškozuje, např. kvůli nevysvětleným jizvám, modřinám, zakrývání oblečení atd., nebo se vám s tím někdo přímo svěřil, máme pro vás několik rad.

Snažte se s nimi navázat klidný, starostlivý rozhovor o tom, co prožívají a jak se cítí.Není nutné řešit hned samotné sebepoškozování. Zkuste je soucitně vyslechnout a zajímat se o to, jak se jim daří celkově. Pokud s vámi nechtějí mluvit, zkuste zjistit, zda by pro ně nebylo snazší třeba napsat dopis, nebo zda byste je nemohli nasměřovat k někomu jinému, např. k doktorovi či k jinému členu rodiny, ke kterému by cítili důvěru.

Pokud s vámi chtějí řešit jejich sebepoškozování, snažte se jim pomoci zjistit, jaké situaci v nich vyvolávají tuto potřebu a jak by mohli sebepoškozováni nahradit bezpečnějším způsobem úlevy, např. mačkání kostky ledu, hlasitá hudba, studená sprcha, sport. Pokud daná osoba prochází těžkými psychickými potížemi, u kterých se cítíte bezradně, citlivě navrhněte možnost vyhledání odborné pomoci u psychoterapeuta nebo doktora.

“Dohodli jsme se, že když mi pošle prázdnou esemesku, znamená to, že jí není dobře a potřebovala by, abych byla s ní.“

Zkuste zachovat klid, i pokud cítíte velmi silný strach nebo vztek. Pokud dotyčné osobě vynadáte nebo se s nimi pohádáte, bude o to těžší vybudovat si důvěru a vzájemné porozumění, které je při duševních potížích potřeba. Nebojte se sami vyhledat pomoc psychologa, který vás může podpořit. 

Více na: https://nevypustdusi.cz/2019/03/01/sebeposkozovani/