V rámci výuky v sekundě jsme zrealizovali projektový den s tématem vody. Ráno 27. května jsme vyrazili směrem k ČOV Polička. Čekal nás den plný „vody“ z nejrůznějších pohledů – chemie, biologie, zeměpis, ekologie… Ostatně jaképak předměty, že? Voda je kolem nás a je všude!
Rozdělili jsme se do pěti týmů a každý tým si vylosoval svoji „složku“ s vytištěnou mapou a úkoly. Každý tým přitom řešil nejen společnou část, ale také se specializoval na určitou „svoji“ výzkumnou otázku. Měli jsme tím pádem tým botanický, zoologický se zaměřením na bezobratlé, zoologický se zaměřením na obojživelníky a plazi, zoologický tým ornitologický a tým krajinných ekologů a historiků. Samozřejmě tím, že projektový den vzešel původně z chemie, byly všechny týmy současně chemické :-).
Na cestě nás čekalo pět výzkumných stanovišť. Prvním zastavením byla exkurze v čistírně odpadních vod (ČOV). Vybaveni plánkem a nejrůznějšími úkoly se jednotlivé týmy zhostily průzkumu ČOV a pronikaly tak postupně do tajů procesu čištění odpadních vod u nás v Poličce.
Následovala orientace v krajině a určování azimutů s využitím klasických buzol a následně mobilních telefonů s apkou. Jestlipak si pamatujete, jaký je tady v Poličce rozdíl mezi magnetickým a skutečným severem? Jaká je tu magnetická deklinace? A jakpak je to s vodou v krajině? Kudy teče při přívalových deštích? A jak to tu vypadalo před zcelením polí a rozorání mezí? A jakou roli hraje meliorace?
Nabyté znalosti jsme si pak ověřili na dalším stanovišti (Arzenášova skrýše), kde jsme podle azimutů hledali tajné krabičky s dalšími tajnými úkoly od Arzenáše. Hledali jsme také nepůvodní vetřelce (mezi fotografiemi živočichů), kteří se často vyskytují v okolí vod, nebo jsou na vodu přímo vázáni.
Na podmáčené louce jsme se pustili do botanizování a došlo i na ornitologii, když na nedalekém stromě přistálo 12 různých druhů ptáků, které bylo třeba určit (naštěstí neulétli, byli na papírcích :-)).
Posledním stanovištěm byly tůně v Liboháji, kde jsme se věnovali nejen tématu vody v krajině, ale také všemu živému, co se v okolí tůní dalo nalézt.
Ve škole jsme následně vše dopracovali a vyhodnotili společnou výzkumnou část. Následovaly pak individuální prezentace výsledků týmových výzkumů, kde jsme se snažili z našeho pozorování vyvodit odpovědi na jednotlivé výzkumné otázky. A občas proběhnula i zajímavá diskuze.
Věříme, že podobné dny mají smysl. Učí nás dívat se kolem sebe, spolupracovat a hledat odpovědi nejen na internetu, u AI a v učebnicích, ale i přímo v přírodě. Doufáme, že se z „vodního dne“ stane tradice, na kterou se budeme každý rok těšit.
