V pátek 17. května se skupina třiceti zvídavých studentů, účastníků různých přírodovědných a technických soutěží a projektů, vydala zkoumat taje přírody, a také svoje vlastní schopnosti v rámci druhým rokem pořádaného jarního víkendového soustředění SUMEC.
O důstojné zahájení akce se postaral pan prof. Tomáš Kašparovský, Ph.D., děkan Přírodovědecké Fakulty MUNI v Brně, který nás ještě ve škole během své přednášky velmi fundovaně, a také humorně seznámil s důsledky správné i nesprávné výživy z pohledu biochemie.
Po obědě už se účastníci z kvarty a vyšších ročníků vydali pěšky na baldský tábor Jitřenka, který jim měl být pro následující dny výzkumnou laboratoří, hřištěm i útočištěm před nepřízní počasí. Cestou přitom museli ve skupinách, které jim přiřkla vyluštěná šifra, vymyslet pokračování a dramatické zpracování několika předložených nedokončených pověstí, najít k tomuto účelu zadané přírodní insignie, a také se vypořádat s přepadením v lese, jež na nějakou dobu vyřadilo nejsilnější členy, o které se museli ostatní postarat a přepravit je k místu uzdravení.
Není tedy divu, že po příchodu na základnu a ubytování se jen zaprášilo po pěti pekáčích buchet připravených ke svačině. Posilnění mladí výzkumníci následně začali plánovat individuální i skupinové praktické projekty, na kterých měli v rámci své víkendové mise pracovat, seznámili se s nejbližším okolím a jeho možnostmi a s vybavením, které měli k dispozici.
Dalším bodem programu byla technicko-historická interaktivní přednáška T. Feltla o lukostřelbě a jejím významu napříč dějinami a různými kulturami s prvky strategického plánování. Kromě večeře, individuálních společenských her a prvních projektových pokusů stihly účastníci ještě předvést ostatním svá připravená dramatická vystoupení a pobavit je tak svým originálním pojetím méně známých příběhů.
Hned po sobotním probuzení se osazenstvo tábora dozvědělo, že bohužel havaroval nedaleký chemický závod, a tak nikdo nemůže vyjít z chaty bez ochrany očí zavázaným šátkem. Naštěstí jim bylo také ohlášeno, že dostatečnou ochranu poskytne lék rozpuštěný v horkém čaji, který si mohou opatřit v 300 metrů vzdálené jídelně. Jakmile se všem „nevidomým“ podařilo dostat až do jídelny a nalít si léčivý čaj, mohli se konečně v klidu nasnídat a soustředit se na program nového dne, který byl do určité míry řízen speciálně vytvořeným elektronickým „mentalmetrem“.
Jako první čekal mladé Sumce jeden ze dvou dvouhodinových workshopů dle vlastního výběru. Buďto se mohli pod odborným dohledem A. Trnkové věnovat pitvě připravených laboratorních myší, nebo se seznámit s metodami matematické integrace při řešení fyzikálních problémů, a to s využitím čtverečkovaného papíru i aplikace na mobilním telefonu.
Celodenní intenzivní práce na projektech byla potom ještě přerušena odpoledním „zážitkovým blokem“, při kterém si účastníci ve třech skupinách měli možnost vyzkoušet základy správných technik lukostřelby, procvičit rovnováhu při překonávání nízkých lanových překážek nebo otestovat logiku a spolupráci při strategických hrách.
Závěr sobotního dne patřil táboráku, společné zábavě a posléze noční šifrovací hře.
Vyvrcholením celého soustředění se stala v neděli dopoledne prezentace projektů, při které mladí výzkumníci předvedli, co vše lze zjistit, vytvořit a odborně zpracovat během pouhých dvou dnů v improvizovaných podmínkách. Ať šlo o zkoumání života čolků, raků, drobných vodních živočichů a vlastností rostlin, sestrojování funkčních hydraulických zařízení, fontán, metacích strojů, raket, dírkových komor a měření odporu letícího šípu, nebo přípravu a testování výbušných směsí, dýmovnic a bengálských ohňů, je potřeba vyjádřit hluboký obdiv všem přítomným za jejich nasazení, invenci a výsledky, kterých se jim podařilo dosáhnout.
Veliké poděkování patří pěti absolventům našeho gymnázia, kteří nám pomohli s přípravou a organizací celého setkání a přispěli ke skvělé náladě, kterou nemohla zhatit ani občasná nepřízeň počasí. Pro nás organizátory je potom největší odměnou nadšení a pohled na úžasné schopnosti našich mladých přátel, kteří se dokáží bavit napříč různými ročníky, inspirovat se navzájem a vytvořit partu, která se nezalekne žádných překážek, ale dokáže je překonávat s hravostí a humorem sobě vlastním.
Veronika a Miroslav Jílkovi
