Je nedělní odpoledne 7. května 2023 a já sedím ve vlaku s velkým kufrem. Čeká mě dlouhá cesta a tři týdny v Rakousku. Nejedu si ale užívat vysokohorskou turistiku ani lyžování. Cílovou stanicí je Vídeň a následně gymnázium Grg3 Hagenmüllergasse. Díky programu Erasmus+, do kterého se zapojila i má „česká“ škola – Gymnázium Polička, jsem dostala příležitost zúčastnit se krátké mobility a po ony tři týdny si vyzkoušet atmosféru zahraniční školy se vším všudy – s vyučováním v cizím jazyce, jiným přístupem k výuce, jinými zvyky… Mám velká očekávání, jak si procvičím němčinu, jak skvělá bude výuka v „západní“ zemi, za kterou Rakousko považuji, a jak super to celé bude.
Super to bylo, i když trochu jinak, než jsem si představovala…
Ve škole jsou všichni milí, pouze mé představy o komunikaci v němčině se rázem bortí. Neustálý šum o přestávkách zapříčiní, že i jednoduché věty se pro mne často stávají nerozlousknutelnými oříšky a žádosti o zopakování vět a „langsam bitte“ se stávají mými věrnými přáteli. Zázraky ve výuce se tu bohužel nekonají. Spíše než výuka mne tedy nadchne neuvěřitelně multikulturní prostředí, ve kterém je němčina pro značnou část žáků až druhým jazykem.
Po prvních týdnech mi tu schází jen jedna věc, a to společné obědy. Naši, tedy poličskou, školní jídelnu teď považuji za nedoceněnou záležitost. Společný oběd totiž krásně doplňuje společenský život ve třídě a ve škole vůbec a za rakouský sendvič z obchodu či pizzu ze stánku bych ho nevyměnila.
Můj pobyt ve Vídni byl skvělým zážitkem. Zpestřily ho nejen exkurze v rámci školního vyučování a moje soukromé výlety po krásné Vídni, ale i návštěva z domova v podobě naší učitelky němčiny.
Za tři týdny se z člověka sice nestane mistr v konverzaci v cizím jazyce, ale určitě si v praxi prověří své dovednosti a rozšíří obzory. Zapojení se do programu Erasmus+ můžu doporučit všem, kdo alespoň trochu baží po poznávání cizích zemí, jejich jazyků a kultur.
Lenka Feltlová
