Máme za sebou další z ITSW. Tentokrát jsme se věnovali problematice klasického animovaného filmu.
Téměř ideální pracovní prostor nám poskytla studovna a naše gymnaziální nahrávací studio. V části souvisejicí s prostorem grafického studia vznikla pohodlná komorní přednášková prostora. Náš host, MUDr. Bohumír Novák, se ujal slova a začal nás zasvědcovat do tajů animovaného filmu.
Tematika klasické animace nám byla předkládána zcela přirozeně a srozumitelně, a to i pro ty nejmenší. Jak by také ne! Svoji animátorskou cestu začal pan Bohumír skutečně téměř od "nuly", a celý seminář vystavěl na své vlastní "animátorské cestě".
Všude kolem nás byla spousta věcí z jeho domácího animačního studia. Vše jsme si mohli vzít a vyzkoušet. Každá nová zkušenost či technika byla přitom názorně demonstrována na konkrétním filmu. Postupně jsme tak slyšeli o loutkách plastelínových, vlněných, kombinovaných z plastelíny a moduritu, klasických s kovovou kostrou, či netradičních jako třebas "plechovky". Dostali jsme se také k tématu různých způsobů animace vody, a to stojaté i tekoucí. Na řadu přišla i kombinace hraného a animovaného filmu. Dozvěděli jsme se o metodě "klíčování" a zjistili, že i v našem prostředí je to věc realizovatelná. Naklíčováním jiného pozadí nebo třebas animací letícího předmětu se před námi otevřel celý nový "svět" animačních možností. To jsme se ale již pohybovali na půdě počítačového zpracování našeho animovaného filmu. Seminář byl u konce a čekal nás workshop.
Rozdělili jsme se do několika skupin a začali si připravovat animační prostředí. Tedy někteří připravovali animační prostředí a jiní s hlavou v dlaních promýšleli scénář. Rada či pomocná ruka našeho hosta byla stále s námi, a tak jsme se pod jeho vedením mohli s chutí zakousnout do problematiky tvorby animovaného filmu. A že to většinu z nás opravdu bavilo! Když bylo doanimováno, někteří zvládli dokonce i dabing, čímž se dostalo ke slovu i nahrávací studio. Aby toho nebylo málo, přidávaly se také různé ruchy a zvuky.
Dlouho do noci se diskutovalo, radilo, zkoušelo… A byla hluboká noc, jen sodíkové lampy rušily absolutní čerň kolem našeho gymnázia. To byla doba, kdy se promítala vzniklá minidílka (podívat se na ně můžete zde). Naše zbylá energie vyprchala při pixilaci, tedy zajímavém způsobu animace "člověka".
A bylo ke třetí hodině ráno… zalezli jsme do spacáků a spali… a spali… a spali…
