Finové říkají: „Žádné slepé uličky ve vzdělání“

Díky financování z programu ERASMUS+ jsem měl možnost účastnit se šestidenního kurzu organizovaného agenturou EUROPASS v Helsinkách.

Výběr kurzu nebyl náhodný. Jako škola se snažíme dlouhodobě o posun ve směřování moderním směrem a finský model je dlouhodobě považován za jeden z nejprogresivnějších. Nejde jen o dlouhodobě velmi slušné výsledky v mezinárodních srovnáních, ale také o skvělý poměr mezi výsledky žáků a mírou stresu ve škole. Finští žáci mají své školy rádi a považují je za bezpečné místo, kde se hledá v každém jeho talent.

Kurz byl víceméně teoreticky zaměřený, ale s více možnostmi, jak nahlédnout do reality prostřednictvím kreativních metod, návštěv knihovny Oodi, besedou s finským studentem nebo videi ze škol a hodin.

Ačkoliv je třeba říci, že finský systém je velmi dobře pokryt finančními zdroji a v poměru k HDP vydává na vzdělání výrazně více financí než náš, je třeba říci, že ne vše je o financích. Příjemné bylo zjištění, že množství věcí, o něž se ve škole snažíme, jsou ve finském systému zavedeny centrálně. Zaujala mě například povinnost trávit přestávky mimo školní budovu. Všechny a za jakéhokoliv počasí až do teploty -30°C. To je poněkud drastické, ale možnost trávit přestávku venku, kterou také zavádíme je nepochybně skvělá. Důraz na nižší míru stresu. Je až neuvěřitelné, že v celém finském systému není žádný státní srovnávací test. Mají jeden na konci základní školy, jehož výsledky se ale nezveřejňují. Obecně ve školách platí pravidlo: „Raději učit, než testovat“. Neznamená to, že se netestuje vůbec, ale testy nejsou zaměřeny na známky, ale spíše na nalezení problémů, silných a slabých stránek či případně na zpětnou vazbu, zda je látka pochopená a je možné se posunout dále. V našem systému bychom poté ztroskotali na přijímacích zkouškách na střední školy. To však ve finském systému není problém. Na výběr je v podstatě ze dvou typů škol. Všeobecných a odborných (na počátku bez jasného zaměření). Oproti našemu systému směřuje výrazně vyšší podíl žáků do všeobecného vzdělání, ale je také třeba říci, že není problém školu kdykoliv změnit. Vše je podřízeno politice: „Žádné slepé uličky ve vzdělání“. Všechny úrovně jsou vzájemně snadno prostupné. Zaujala mě například snadná možnost získání odborné kvalifikace na základě pracovní zkušenosti.