Sportovat se může různým způsobem

To si na vlastní kůži mohli vyzkoušet studenti primy a sekundy v pondělní dopoledne (konkrétně 18.3. 2019) v naší hale. Tady totiž probíhal olympijský trénink s významnými českými sportovci. Ten nám byl umožněn na základě dvou podmínek: jednak jsme se jako škola zapojili asi před deseti lety do projektu OVOV (odznak všestrannosti olympijských vítězů) a každoročně odznaky plníme a jednak jsme měli štěstí a byli jsme letos vylosováni, podobně jako dalších 13 škol v republice. (číst dál)

Hlavní postavou dne byl tentokrát náš bývalý krasobruslař Tomáš Verner. Dalšími důležitými články sportovního týmu byli: Šárka Kašpárková (trojskok), Štěpán Janáček (skok o tyči) a vedoucí David Novotný (hokej). O zpestření a dobrou náladu se staral moderátor a kouzelník v jedné osobě Pavel Dolejška. Po oficiálním zahájení se začalo, jak jinak než rozcvičkou pod taktovkou Tomáše. Pak už studenti, rozdělení do čtyř skupin, sportovali na připravených stanovištích, která byla sice založená na pohybových dovednostech, obratnosti, ale také na spolupráci, protože si dané úkoly vyzkoušeli i s různými handicapy (za ztížených podmínek – zavázané oči, lokomoce ve dvojici po třech nohou,…). Tím si mohli uvědomit, že ne každému je přáno a ne pro každého je pohyb jasný a samozřejmý.

Dopoledne rychle utíkalo, akce měla spád, studenti se postupně prostřídali na jednotlivých stanovištích, které si dirigovali výše jmenovaní sportovci. Na závěr následovalo vyhlášení a vítězem se stal každý. Všichni studenti dostali drobné ceny, mohli využít autogramiádu a odměnou bylo i milé kouzelnické vystoupení. Po prvotních rozpacích a očekávání  panovala obecně dobrá atmosféra a spokojenost. (fotogalerie)

Dojmy a postřehy našich studentů:

Bylo to skvělé zpestření dne. Celé jsem si to užil. Zaujalo mě, že to byly zajímavé úkoly. Uvědomil jsem si, že být například slepý není žádná zábava. Také se mi líbilo, že jsme spolupracovali jako tým. Sportovci na mě působili velmi sympaticky a mile. Zajímavé bylo i kouzelnické představení. Také jsme to měli místo některých hodin, což bylo dobré. Prostě užitý den.

Bylo to super! Chtěla bych, aby se to aspoň jednou opakovalo. Nejlepší byl Pavel Dolejška, protože takhle kouzlit……BOMBA! Ale ostatní to měli taky super. Nejtěžší to měl Tomáš Verner, protože to skákání atd. je dost složité. Nebo handicap u Šárky Kašpárkové byl taky fajn, ale nejlepší byl stejně Dolejška.

Mně se to líbilo, protože některé ty dráhy byly zajímavé a těžké. Přišlo mi trošku nezáživné, že tam byly jen ty dráhy a žádná zaměřená disciplína (hod medicinbalem, trojskok…). Dále mně chyběl a přestávka na svačinu, popřípadě jen krátká přestávka na pití.

Líbilo se mi, že jsme museli spolupracovat s ostatními dětmi. Líbil se mi program, a jak to bylo uspořádáno. Popřípadě by tam mohlo být více disciplín, Sportovci byli super.

Myslel jsem si, že tam bude více zajímavých stanovišť a že tam bude více zábavy. Ten kouzelník byl celkem dobrej, ale jinak se mi to moc nelíbilo. Z těch sportovců se mi nejvíce líbila Šárka a nejméně ten Verner, protože se pořád mluvilo jen o něm, a on si o sobě taky myslel, že je nejdůležitější a přitom tam byli i ostatní.

Moc se mi to líbilo. Bavily mě všechny stanoviště. Nejvíc mě bavilo stanoviště 3 – u Štěpána Janáčka. I ostatní byly dobře promyšlené. A plnit a dělat ty  „překážky“ s handicapem bylo taky fajn. To, že jsme se mohli setkat s moc dobrými sportovci je skvělé. Ještě když se s námi vyfotili je neuvěřitelné. Jsem ráda, že tohle učitelé zařídili. Jediné, co bych změnila, by bylo to, že bych dala těžší „úkoly“. Jinak jsme spokojená.